Práva a povinnosti pacienta a jiných osob

  • Admin Admin
  • 2.6.2023

PRÁVA A POVINNOSTI PACIENTA A JINÝCH OSOB

Sbírka zákonů č. 372 / 2011

Práva pacienta

§ 28 (1) Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

(3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo

a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,

b) zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak,

c) vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby;

d) být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče (dále jen „vnitřní řád“),

e) na

  1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
  2. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, je-li osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům, nebo osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient zbavený způsobilosti k právním úkonům“),
  3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem, a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o osoby zabezpečovací detence;

f) být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje,

g) znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky,

h) odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,

i) přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,

j) přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,

k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

(4) Pacient, který je osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům nebo který je nezletilý, může požadovat, aby při poskytování zdravotních služeb nebyla přítomna osoba uvádí-li, že jde o osobu, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává.

§  29 (1) Volba poskytovatele a zdravotnického zařízení v případě nezletilých pacientů

b) svěřených do pěstounské péče nebo do výchovy jiných osob náleží pěstounovi nebo jiné osobě, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen (dále jen „pěstoun nebo jiná pečující osoba“).

(2) Možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se nevztahuje na

a) zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému poskytovatel zdravotnické záchranné služby pacienta převáží,

c) nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčení, § 30

(1) Pacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně způsobů založených na tlumočení druhou osobou.

(2) Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně, jde-li o tlumočení z cizího jazyka, s výjimkou slovenštiny.

(3) Pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, má právo, s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav, na doprovod a  přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes.

Povinnosti pacienta a jiných osob

§ 41

Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen:

  1. dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,
  2. řídit se vnitřním (domácím) řádem nemocnice,
  3. uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem,
  4. pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních a přenosných nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,
  5. nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Povinnosti podle písmena c) a d) náleží zákonnému zástupci pacienta. Zákonný zástupce pacienta je povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientem.

Pacient, zákonný zástupce pacienta, osoba určená pacientem, osoba blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti jsou povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, či cestovním pasem, jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel poskytuje pacientovi zdravotní služby, požádá.

19) § 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

20) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Informovaný souhlas s péčí

  • Admin Admin
  • 13.7.2018

Informovaný souhlas s péčí

Co je to informovaný souhlas a k čemu slouží?

Od 1. října 2001 je ČR vázána Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (Úmluva o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001). Tato úmluva představuje společný rámec pro ochranu lidských práv při aplikaci medicíny a biologie.

Veškeré zásadnější úkony zdravotní péče – operace, složitější vyšetření, ambulantní zákroky – by měly být prováděny s vaším souhlasem. Máte právo být informováni, proč výkon bude proveden, jaké je možno očekávat výsledky, zda neexistuje jiný způsob, jak vaše zdravotní problémy řešit, jaké mohou nastat komplikace. Máte právo si nechat vše podrobně vysvětlit způsobem, který je pro vás srozumitelný. A máte samozřejmě právo konkrétní výkon odmítnout.

Existují ale i situace, kdy je zdravotní péče prováděna bez souhlasu pacienta. Je to v případech, kdy hrozí bezprostřední ohrožení života a kdy zdravotník za vás přebírá odpovědnost ve snaze vám pomoci.

Informovaný souhlas je nutno udělit předem, tedy zpětné požadování není možné. Lékař poučí pacienta o povaze zákroku, důvodech, pro které je prováděn, způsobu, jakým bude proveden. Srozumitelně pacientovi vysvětlí možná rizika a alternativy výkonu. Důraz se klade vždy na srozumitelnost pro pacienta. Pacient má právo na doplňující otázky. Toto poučení pak pacient i lékař potvrdí svými podpisy na formuláři informovaného souhlasu.

Informovaný souhlas lze odvolat. Je nutno tuto situaci s Vaším lékařem probrat, ověřit, zda chcete odvolat souhlas celý nebo jen část, o této skutečnosti se udělá zápis na informovaném souhlasu, který opět potvrdí pacient a lékař.

 

Kdo rozhoduje v případě, že se jedná o dítě?

Jestliže se jedná o nezletilou osobu, která není podle zákona způsobilá k udělení souhlasu se zákrokem, nemůže být zákrok proveden bez svolení jejího zákonného zástupce, úřední osoby či jiné osoby nebo orgánu, které jsou k tomu zmocněny zákonem. Názor nezletilé osoby bude zohledněn jako faktor, jehož závaznost narůstá úměrně s věkem a stupněm vyspělosti.

 

Lze nesouhlas s výkonem vyjádřit dlouho dopředu?

Lze, jedná se o případy, kdy pacient z důvodů svého přesvědčení některé léčebné postupy nebo zákroky odmítá. Dává tímto najevo svou vůli, kdyby tato situace nastala a on se nemohl vyjádřit.

 

Kdy je informovaný souhlas neplatný?

Je neplatný vždy, pokud je činěn například pod nátlakem, může to být i ze strany příbuzenstva. Neplatný je i v případě, že poučení bylo nedostatečné a pacient se například mylně domnívá, že zákrok je nezbytný, nebo že nemá žádnou jinou alternativu.

Úhrada péče a ceníky

  • Admin Admin
  • 4.10.2017

Rychlé odkazy:

Úhrada péče a ceníky

Zdravotní pojišťovny hradí péči ve zdravotnických zařízeních svým pojištěncům ze zdrojů veřejného pojištění. V opačném případě (neexistující pojištění, ukončení smluvního vztahu pojištěnce) si péči hradí klienti sami, jako samoplátci.

V případě fyzioterapie ošetřujeme pacienty na základě indikace lékaře (praktický lékař, odborník – ortoped, chirurg, neurolog,…) po předložení vyplněného poukazu na vyšetření/ošetření FT. Pacienta s poukazem typu vyšetření/ošetření K objednáváme k lékařskému vyšetření a určení léčebného postupu. Oba poukazy ke stažení v dolní části stránky.

Přijetí do péče se kromě jiného podmiňuje předložením platného poukazu příslušné zdravotní pojišťovny nebo náhradním dokladem vydaným zdravotní pojišťovnou.

Pacienty ostatních zdravotních pojišťoven ošetřujeme jakožto samoplátce.

Úhradu výkonů nehrazených veřejným zdravotním pojištěním nebo nadstandardních služeb lze uskutečnit v hotovosti na recepci CLPA. Na oddělení ortopedie v době ordinačních hodin lze platit také čipovou platební kartou.

Oddělení rehabilitace přijímá k úhradě služeb také platební poukázky těchto značek:

  • Sodexo (FlexiPass, RelaxPass, VitalPass, FokusPass, Dárkový šek)
  • Accor Services (Medica, Multi)
  • Le Chéque Déjeuner (Unišek, Unišek+, Cadhoc)

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

Společnost CLPA má uzavřené smlouvy o poskytování zdravotní péče z veřejného pojištění s těmito zdravotními pojišťovnami:

 

Dokumenty ke stažení

Názory, pochvaly, stížnosti

  • Admin Admin
  • 4.10.2017

Vaše názory, pochvaly a stížnosti

Postup při vyřizování podnětů a stížností

V případě připomínek ke kvalitě nebo způsobu námi poskytovaných služeb je stanoven následující postup, podle kterého budou podněty a stížnosti vyřízeny:

  1. K podání podnětu/stížnosti je oprávněn pacient, zákonný zástupce pacienta, osoba blízká pacientovi v případě, že pacient ze zdravotních důvodů nemůže stížnost podat, či osoba pacientem zmocněná.
  2. Podnět/stížnost vyřizuje jednatel společnosti nebo ředitelka společnosti.
  3. Stížnost lze podat:
    • Písemně: na adresu CLPA, s.r.o., sekretariát jednatele, Sokolovská 304, 190 61 Praha 9
    • Osobně: po telefonickém dojednání termínu schůzky s ředitelkou společnosti nebo jednatelem. Termín schůzky lze dojednat na telefonním čísle +420 266 006 335 v pracovní dny od 8:00 do 15:00.

    V případě osobního podání stížnosti je o jednání se stěžovatelem sepsán protokol, který účastníci jednání stvrdí svými podpisy.

  4. Všechny stížnosti jsou evidovány a spisy týkající se jednotlivých stížností jsou uloženy na sekretariátu jednatele.
  5. Pro účinné prošetření stížnosti potřebujeme, aby písemně podaná stížnost obsahovala minimálně tyto údaje:
    • vylíčení podstatných skutkových okolností, které jsou podnětem ke stížnosti, včetně uvedení osob nebo pracovišť, kterých se stížnost týká
    • jméno a příjmení stěžovatele
    • bydliště a doručovací adresa stěžovatele, případně jiný kontakt na stěžovatele (telefon, fax, elektronická adresa)
    • vlastnoruční podpis stěžovatele
  6. Stěžovatel je se způsobem vyřízení stížnosti vyrozuměn písemně.
  7. V případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti má stěžovatel možnost obrátit se na příslušný správní orgán – Magistrát hlavního města Prahy, odbor sociální péče a zdravotnictví.
  8. Podání stížnosti nemá vliv na další poskytování služeb.
  9. Lhůta pro vyřízení stížnosti je 30 kalendářních dnů od doručení stížnosti či sepsání protokolu o ústní stížnosti.

Pro pacienty

  • Admin Admin
  • 4.10.2017